Historie brandýského gymnázia začala 28. dubna 1913 vydáním císařského výnosu, jímž se povolovalo počátkem školního roku 1913-1914 zřídit v Brandýse nad Labem osmitřídní reálné gymnázium s českou vyučovací řečí a zároveň schvalovala, aby nově zřízený ústav nesl název Reálné gymnázium arcivévody Karla Františka Josefa.

Ředitelem brandýského gymnázia byl 10. srpna ustanoven Gotthard Smolař, profesor státního gymnázia v Jičíně, který zůstal v čele ústavu až do konce školního roku 1920-1921. V lavicích první třídy gymnázia zasedlo 49 studentů. Prehistorie brandýského gymnázia je téměř tisíciletá. Jeho zřízení bylo jakýmsi završením vývoje vzdělávání v našem městě, vyvrcholením vzdělanostního rozvoje 19. století a zároveň vyvrcholením četných pokusů o zřízení nějakého typu vyššího školství pro potřeby města a přilehlého regionu.

Pro rozvoj vzdělanosti a duchovní rozvoj má neobyčejný význam zřízení kapituly na boleslavském hradě, k němuž došlo za vlády knížete Břetislava (1034-1055), podle zakládací listiny roku 1052. Součástí kapituly byla od samého začátku škola. Mezi kapitulními domy na hradě až do 15. století nalézáme proboštství, sídlo představitele kapituly, děkanství, kanovnický dům a scholasterii, tedy dům určený pro kapitulní školu. Zlomkovité prameny nás seznamují i s některými jmény kapitulních scholastiků. První je v pramenech zaznamenán Dětřich (k r. 1277) a ještě po Lipanech (1434) je zmiňován Václav z Chlumína. V 15. století vlivem šíření protestantského náboženství kapitulní škola boleslavská zanikla.

Po zrušení scholasterie se v roce 1547 ve Staré Boleslavi objevila nová škola, ale už ne vyššího typu. Měla za cíl naučit číst, psát a počítat. V roce 1869 byla zavedena osmiletá povinná školní docházka a obecná škola. V druhé polovině 19. století došlo k prudkému populačnímu růstu, a tak brzy nová školní budova nestačila. Ve školním roce 1869-1870 navštěvovalo tři třídy obecné školy 325 žáků. V roce 1878 byla zřízena čtvrtá třída, 1882 pátá, 1889 šestá, 1894 sedmá. V roce 1894 došlo k významné organizační změně v boleslavském školství. Byla vytvořena pětitřídní obecná škola, jejíž čtvrtý a pátý ročník byl rozdělen na dívčí a chlapecké třídy, a byla vytvořena trojtřídní dívčí měšťanská škola.

K zabezpečení těchto opatření bylo třeba postavit novou budovu. To se uskutečnilo roku 1896. Toho roku se začalo stavět a škola byla otevřena 19. září 1897. Budova byla dvoupatrová. V přízemí byla tělocvična, jedna učebna, ředitelna a jeden pokoj ředitelova bytu. V prvém poschodí kreslírna, tři učebny a sborovna. Ve druhém poschodí byly tři učebny (zde umístěna měšťanská škola) a prostorný kabinet. Budova slouží školským účelům dosud (1. základní škola). V roce 1897-1898 navštěvovalo boleslavské školy celkem 597 žáků.

Brandýské školství prošlo mnoha změnami, ale stále zůstávalo na základní úrovni. Na školský zákon o osmileté povinné školní docházce z roku 1869 muselo reagovat i brandýské školství. Tak byla postupně vytvořena v Brandýse pětitřídní obecná škola. Základem byla chlapecká škola hlavní, ke které roku 1887 přibyla pátá třída, a nižší reálná škola se postupně od roku 1872 změnila v chlapeckou měšťanskou školu o třech třídách. Od roku 1853 se také postupně vytvářela obecná dívčí škola. Nejprve o dvou elementárních třídách, k nimž roku 1868 přibyla třetí třída, roku 1872 čtvrtá třída a roku 1876 pátá třída. Na dívčí obecné škole byl celý učitelský sbor složen jen z učitelek. Uvažovalo se samozřejmě o zřízení dívčí měšťanské školy, ale zde byl Brandýs předstižen Starou Boleslaví. Chtěly-li dívky navštěvovat měšťanskou školu, musely od roku 1897 docházet do Staré Boleslavi.

Pro úplnost přehledu brandýského školství je nutno doplnit, že od roku 1830 existovala v Brandýse opatrovna, předchůdkyně dnešních mateřských škol, nejprve v soukromém držení, pak jako instituce veřejnoprávní. Roku 1885 byla při chlapeckých školách zřízena průmyslová pokračovací škola o dvou třídách s oddělením pro učně obchodního gremia. Roku 1893 hospodářský spolek brandýského okresu zřídil zimní rolnickou školu, pro kterou postavil novou budovu (dnes Střední zemědělská škola) a konečně roku 1898 byla zřízena pokračovací průmyslová škola dívčí. Na doplnění je třeba uvést, že místní židovská obec provozovala od druhé poloviny osmnáctého století při synagoze školu, která se roku 1877 změnila ve veřejnou německou dvojtřídní školu, na níž se češtině vyučovalo jako vyučujícímu předmětu. Tato škola byla roku 1897 zrušena.

Gymnázium v Brandýse nad Labem vzniklo v posledním roce před první světovou válkou, což byl zárověň poslední rok tzv. “gelle époque” - krásného období, jak později historie nazvala dobu přelomu 19. a 20. století, dobu do počátku první světové války. Bylo to období jistot a jistých plánů, období pokroku a mírné prosperity. Záměr zřídit brandýské gymnázium vycházel z pocitů tohoto období a spolehnutí se na pevný plán. Každého dalšího roku přibyla k 1. třídě - třída o stupěň vyšší, takže ve školním roce 1920-1921 bylo dovršeno vybudování osmitřídního gymnázia, které sídlilo ve vlastní budově, dostatečně prostorné a moderní, mělo dostatečný počet kvalifikovaných profesorů (bylo plánováno až 8 řádných profesorských míst), mělo náležitě vybudované kabinety a odborné pracovny a mohlo tedy úspěšně plnit své pedagogické, ale i kulturní poslání v regionu.

Ředitel Gotthard Smolař napsal v I. výroční zprávě gymnázia za školní rok 1920-1921: “…válka byla nepřetržitelným řetězem utrpení nejen pro reálné gymnázium, ale i pro veškeré školství v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi.”

Gymnázium ztratilo střechu nad hlavou. Budova obecné a měšťanské školy a nyní také gymnázia byla v r. 1911 vybrána jako místo pro vojenskou záložní nemocnici. Vojenské velitelství uplatnilo svá “práva” na zřízení nemocnice už v září 1914 a marně se ředitel Smolař snažil přemlouvat vojenské úřady, aby alespoň gymnázium mohlo zůstat se svými nyní už dvěma třídami v budově. Jeho žádosti byly odmítnuty a gymnázium se muselo 11. září 1914 z budovy vystěhovat. Sehnat náhradní prostory pro nové umístění školy nebylo nikterak jednoduché.