Budova školy
Naše gymnaziální budova má čtyři patra (suterén až druhé patro). Kromě tělocvičny, kabinetů, kmenových a odborných učeben se v ní nachází i dvě posluchárny, fyziky a chemie. Vnitřní zařízení poslucháren a učeben prochází neustálou modernizací. Všechny učebny disponují počítači a moderní audiovizuální technikou, vybavují se též interaktivními dataprojektory. Na školní zahradě se nacházejí kromě venkovního sportoviště i prostory využívané k venkovní výuce. Zahrada svou velikostí, vzrostlými stromy, rozkvetlými záhony a různými zákoutími láká studenty i profesory ke studiu a odpočinku.
Historie budovy
1924–1938
Brandýské gymnázium se dle původních plánů mělo své budovy dočkat již 3 roky po svém založení, v roce 1916, což však překazila první světová válka. Plány na její stavbu byly obnoveny až ve 20. letech, kdy se navázalo na původní architektonickou soutěž. Vyhrál ji ministerský rada Ing. arch. Jaroslav Valečka z Prahy, který na návrhu částečně spolupracoval se svým švagrem, čelákovickým architektem Konstantinem Saxem. Vznikla tak budova v eklektickém stylu s převahou neoklasicismu, jakou známe dnes.
Na schůzi 30. října 1924 se na radnici definitivně potvrdilo, jak bude budova vypadat. Ministerský rada Jaroslav Valečka, projektant stavby, představil své plány budovy gymnázia včetně změn, které byly nutné provést kvůli finančním úsporám. Navázalo se na původní plány, které počítaly s tím, že budova bude postavena na mírně svažité zahradě zvané Na Letné. Tento pozemek byl ale značně podmáčený, což při stavbě způsobilo problémy. Z toho důvodu byl suterén po odvodnění pozemků postaven hned na základové desce, bez sklepů.
Pod vedením stavitele Rudolfa Herynka se po vysušení pozemku začalo s budováním základů až v srpnu 1925. V létě 1926 byla již hrubá stavba školy i ředitelovy vily ve fázi, kdy již měla krovy a kdy se zahájilo omítání zdí v interiéru i exteriéru. Díky příznivému počasí stavba pokračovala poměrně rychle.
Na umění se tehdy nešetřilo. Každý kolemjdoucí si jistě všimne dvou soch nad vstupním portálem: J. A. Komenského a mistra Jana Husa, zhotovených v dílně Jedlička—Chudoba dle návrhu mistra Karla Opatrného. Portál také dokresluje státní znak sochaře Rudolfa Vlacha. Dále se na východní fasádě nachází Vlachova výroční plastika 10 let od založení ČSR ve formě českého lva a trojice matky republiky, legionáře a sokolníka. Vlach rovněž dodal dvě sochy andílků, které zdobily hlavní schodiště ve druhém patře budovy. Byly tam až do svého odstranění v 50. letech, o němž nejsou žádné informace. Máte-li bližší informace o osudu odstraněných soch, ozvěte se prosím gymnáziu.
Ke kolaudaci došlo dne 18. listopadu 1927, kdy byla budova předána k užívání. Město usilovalo o co nejdřívější převedení vlastnictví na stát nejen z důvodu co nejrychlejšího uvolnění prostor národních škol, ale hlavně kvůli nákladům na vytápění, hlídání staveniště atd. Řediteli Plickovi se ale nechtělo se stěhováním příliš pospíchat, protože budova měla v tu dobu stále četné nedostatky: „… chyběla ještě osvětlovací tělesa, velká část školního nábytku, aj. – a mimo to budova ještě nebyla náležitě vysušena…“. Přesto byla budova slavnostně otevřena 10. a 11. prosince 1927 a ústav byl přestěhován o vánočních prázdninách. Všechny stavební práce byly dokončeny v roce 1928 včetně modřínového plotu a botanické zahrady v jihovýchodní části zahrady. Postavilo se také tenisové hřiště na západní části zahrady nad ředitelovou vilou nebo letní cvičiště v místech dnešního basketbalového hřiště. Ve spodní části zahrady, kde je dnes fotbalové hřiště a atletický ovál, byl vysázen sad.
Slavnosti k otevření nové budovy byly hojné. V sobotu 10. prosince byl uspořádán slavnostní večer ve dvoraně Sokolovny. Došlo na četné proslovy, recitace, hudební i divadelní vystoupení žáků. Vlastní slavnost se uskutečnila 11. prosince. I přes nepříznivé počasí proběhla na slavnostně vyzdobeném náměstí, kde již od rána hrála kapela. Po uvítacím proslovu tehdejšího starosty města Huga Bergmanna v radniční síni následoval slavnostní průvod bývalých i současných studentů gymnázia vstříc nové budově. Po zazpívání slavnostního chorálu zaznělo několik proslovů v tělocvičně školy. Po projevech gymnazisté zazpívali státní hymnu, po níž následovala prohlídka ústavu.
Hned po nastěhování školy do svého nového sídla se objevily některé nedostatky a závady nové budovy. Jeden z nejzávažnějších problémů byla neschopnost vytopit především severní trakt i přes plný výkon kotelny. Nejhůře na tom byly místnosti určené chemii. I při mírných mrazech se dokonce stalo, že jedno topné těleso ústředního topení v chemické posluchárně popraskalo mrazem. Původně se při navrhování nové školní budovy počítalo s tím, že bude budova vytápěna lokálními kamny umístěnými v každé místnosti. Výbor pro stavbu gymnázia se však shodl na tom, že se o 200 000 Kč zvýší rozpočet za účelem zřízení nízkotlakého parního ústředního topení do celé budovy. Přesto byly, pro případ dodatečné potřeby instalovat kamna, do většiny místností zavedeny komíny. Konečný rozpočet stavby se nakonec dostal na necelých 6 milionů korun, z toho 4 miliony za veškeré práce a 2 miliony byly úroky ze stavebních půjček.
Ve 30. letech proběhla proměna zahrady. V roce 1934 bylo o velikonočních prázdninách vysázeno 160 stromů různých druhů, o rok později přibylo do zahrady ještě 250 okrasných keřů. V roce 1935 také došlo k vylepšení botanické zahrady, při němž byly rostliny určené k názorné výuce opatřeny štítky. Pozůstatky této realizace lze stále pozorovat, dominantou zahrady jsou totiž vzrostlé buky, borovice nebo šeříky lemující plot.
1939–1989
Část druhé světové války budovu obývali němečtí vojáci. Nejdříve budovu okupovali od 17. března do 5. května 1939, kvůli čemuž musela být omezena výuka na střídavé dopolední a odpolední vyučování pouze v šesti místnostech. V rámci řešení problému s nedostatkem základních potravin byla část tehdejší botanické zahrady využita na jaře 1941 k pěstování zeleniny a brambor. Dne 26. října 1943 navštívili sídlo gymnázia čtyři říšskoněmečtí důstojníci Důstojnické školy z Lodže, načež navečer 1. listopadu přišel jeden důstojník oznámit, že se gymnázium zabírá. Od 6. do 11. listopadu 1943 proběhlo stěhování ředitelovy vily a zařízení gymnázia, včetně sbírek, do náhradních prostor. Konkrétně knihovna se sbírkami byla nastěhovaná do budovy nového soudu, na Královické ulici č. p. 915.
Dne 15. března 1944 Němci uvolnili budovu vyjma druhého patra, nicméně uvolněné prostory nepředali. Po úklidu o velikonočních prázdninách byla výuka v budově 4. dubna zčásti obnovena. Gymnázium se muselo spolu s dalšími organizacemi využívajícími budovu vejít do zbylých prostor. Ani tento stav netrval příliš dlouho, protože již 16. dubna 1944 přišly školy i o první patro, do kterého byli umístěni mladí chlapci, čeští zákopníci z tzv. Technische Nothilfe, neboli technických nouzových sborů. Kombinace vyrušujících vojáků, pokřikujících chlapců z Technische Nothilfe a informací o náletech značně snižovala studijní morálku při vyučování.
Z kroniky, dle informací topiče Jindry, vyplývá, že na začátku roku 1945 bylo v budově 120 ozbrojených, a proto nebezpečných studentů důstojnické školy. Důstojníci, kteří zde působili jako instruktoři, bydleli v ředitelově vile. Z budovy gymnázia se údajně dokonce střílelo z kulometu. Tyto skutečnosti zvyšovaly riziko náletu a donutily vedení gymnázia, aby v dubnu nechalo uschovat důležité listiny do trezoru městské spořitelny.
V noci ze 7. na 8. května 1945 opustilo německé vojsko budovu gymnázia. V ranních hodinách už ale stihlo obyvatelstvo budovu vyrabovat, přičemž byly vypáčeny snad všechny zamčené dveře. V budově po vojácích zbylo jen pár slamníků, přileb a protichemických tablet. Vedle toho se na terase nad tělocvičnou našlo ještě 50 vojenských bicyklů, které nikdo nestačil odvézt ani ukrást. 8. května 1945 pak v Brandýse došlo hned k několika událostem. Kolem šesté hodiny ranní se odehrála přestřelka obrněných vozů u budovy nového soudu. Aby se předešlo drancování, budova byla zabrána českým vojskem. Povoláni byli také studenti. Okolo poledne byl vydán rozkaz, aby se Němcům nekladl odpor.
Po osvobození města obsadila 10. května Rudá armáda ředitelovu vilu a několik místností v přízemí gymnázia. Při tom byla vyvrácena vrata ředitelovy vily a bylo poškozeno několik stromů. Jinak byl vztah ruských vojáků a místního obyvatelstva údajně bez problémů. Aby bylo možné obnovit výuku gymnázia ve vlastní budově, bylo potřeba ji nejdříve vyklidit. Pomáhal profesorský sbor, studenti, ale i němečtí zajatci. Na zahradě se musely zahrabat zákopy, ve kterých Němci před odjezdem pálili důvěrné spisy.
Po válce v květnu 1945 byl velký nedostatek řemeslníků. Opravy proto musely probíhat postupně. Přednostně byly opraveny místnosti nezbytné pro chod gymnázia, jako ředitelna, zasedací místnost a sborovna, až pak byly opraveny třídy. Výuka byla obnovena začátkem června. O letních prázdninách se pokračovalo s nutnými opravami.
Z období po roce 1948 rapidně klesá množství dohledatelných informací. Nejenže se tehdy téměř nepsaly kroniky ani výroční zprávy, dokonce byly údajně starší výroční zprávy jednoduše dány do sběru. Gymnázium bylo v roce 1953 zrušeno, stala se z něj jedenáctiletá střední škola. Z té se stala v roce 1960 dvanáctiletá SŠ, přičemž byl v následujícím roce opět odtržen třetí stupeň, čímž vznikla Střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ). Od roku 1969 se škole opět vrací název gymnázium.
Co se týče stavebních úprav, podle rozhodnutí komise ze 31. srpna 1959 se mělo kompletně vyměnit původní parovodní ústřední topení za nové, teplovodní. Stavební práce probíhaly od června do září 1960. Byl instalován systém s litinovými radiátory a ocelovými rozvody na principu nuceného oběhu topné vody. Systém měl 5 nezávislých větví, aby se v případě potřeby dala vytápět pouze část budovy. Součástí rekonstrukce byla i úprava kotelny, při které byla kotelna prohloubena a propojena se zahradou, čímž zanikl původní venkovní ruční výtah na saze.
V roce 1962 byla ve druhém patře otevřena ordinace zubaře, která ve škole fungovala až do začátku devadesátých let. Nacházela se v místech dnešní hudebny. Na podzim 1969 bylo na chodbách instalováno nové obložení stěn a na původní teracové podlahy bylo položeno linoleum, což nevratně poškodilo tyto společné prostory.
Ve druhé polovině roku 1978 probíhaly na gymnáziu rozsáhlé práce na nové elektroinstalaci. Budova tím získala nové, silnější zářivkové osvětlení. Na půdu bylo zavedeno nové žárovkové osvětlení. Původní elektroinstalace z roku 1927 již nestačila, byla poddimenzovaná a navíc byly světelné obvody jištěné společně se zásuvkovými. Bezohledné umístění rozvodných skříní dalo na chodbách zaniknout původním ozdobným nikám. V témže roce byla na půdě nad tělocvičnou vytvořena střelnice.
Na konci 80. let také došlo ke generální rekonstrukci tělocvičny. Došlo ke kompletní výměně původních parket za nové, stejně jako dřevěného obložení. Kdy přesně k rekonstrukci došlo, není jasné. Je však jisté, že to bylo ještě před rokem 1989. Při letošní rekonstrukci, na začátku roku 2023, se na základě dokladu na rubu jedné parkety zjistilo, že parkety byly vyrobeny v roce 1987, což dohromady zúžilo perimetr možné realizace mezi lety 1987–1989.
1989–2023
Srdcem každého domu je kotelna. Vzhledem k tomu, že tehdejší kotelna na pevná paliva z roku 1960 začínala být zastaralá a u budovy gymnázia nedlouho předtím vznikla plynová přípojka, vyvstal v roce 1994 nápad na plynofikaci kotelny. Stavební záměr z dubna 1995 počítal s délkou stavebních prací 6–8 týdnů a realizací v červnu až srpnu, nicméně realizace probíhala 13 měsíců, od září 1995 do října 1996, z důvodu průtahů na straně stavebních firem, v důsledku čehož bylo narušeno vyučování.
Menším „odpustkem“ ničení uměleckého dědictví budovy za minulého režimu byla realizace plastiky před ředitelnou. Od dubna do srpna 1998 probíhaly ve dvoraně v prvním patře budovy práce na pamětní desce Josefa Svatopluka Machara, která byla slavnostně odhalena 19. září 1998, čímž se významnému českému spisovateli dostalo po 56 letech od smrti důstojného uctění památky. Autory plastiky jsou doc. ak. arch. Bohumil Chalupníček a prof. ak. soch. Václav Šerák. V červnu 1998 gymnázium změnilo název, bylo pojmenováno po básníku J. S. Macharovi.
Původní, již nevyhovující, škvárový ovál a nerovná travnatá hřiště se dočkala své náhrady na přelomu tisíciletí. Nový venkovní sportovní areál na gymnáziu slouží studentům od října 2002. Škola nyní disponuje atletickým tartanovým oválem, dálkařským a vrhařským sektorem, tribunou a třemi různě velkými, víceúčelovými hřišti s umělým povrchem.
V průběhu let 2001–2003 probíhaly v budově gymnázia dvě fáze rekonstrukce sociálního zařízení a základního vybavení objektu. Původní vybavení již zcela nevyhovovalo tehdejším normám a bylo v dezolátním stavu, jelikož bylo z větší části původní. Opravy se tedy dočkalo žákovské i učitelské sociální zařízení a umývárny k tělocvičně.
V lednu 2005 se škole dostalo inspirativního prostředí pro výuku estetické výchovy. V prostorách původní ordinace zubního lékaře byla vytvořena hudebna. V její těsné blízkosti byla na půdě nad tělocvičnou dokončena půdní vestavba pro nový výtvarný ateliér, díky čemuž byly využity prostory po bývalé střelnici ze 70. let.
Od roku 2007 disponuje učebna biologie velkorysým prostorem, který vznikl spojením dvou místností, a sice původního kabinetu a samotné učebny. Tento multifunkční prostor nyní plní funkci odborné učebny a laboratoře.
Především v posledních letech se na gymnáziu klade důraz na kybernetickou gramotnost. Aktuálně jsou ve škole v provozu dvě učebny informatiky, které lze v případě potřeby propojit v jednu větší učebnu. Ačkoliv jsou učebny v provozu od roku 2004, resp. od roku 2009, jsou počítače průběžně obměňovány, naposledy v roce 2022.
V listopadu 2019 byla k výročí událostí z let 1939 a 1989 odhalena pamětní deska k boji za svobodu a demokracii. Doplnila tak svou “starší sestru”, která připomíná oběti druhé světové války z řad tehdejšího studentstva. O to zajímavější je, že na místě dnešních pamětních desek, ve vchodu do budovy, původně bývaly pamětní desky oslavující postavení budovy, jež byly odstraněny za socialismu.
Pro kolemjdoucí skoro nepostřehnutelná, avšak pro chod školy nezbytná, byla obnova střešního pláště v roce 2018. Součástí projektu bylo i kompletní vyklizení půd poté, co zástupci brandýského zámku prošli půdu a přesunuli historicky cenné předměty na zámek. Při přípravě projektové dokumentace byly vzneseny hlasy volající po zrušení desítek komínů od větracích šachet. Naštěstí se k tomuto radikálnímu kroku nepřistoupilo a všechny komíny byly opraveny. Původní krovy byly ponechány, vyměněno bylo pouze laťování a hydroizolace. Zároveň se podařilo, díky ruční práci klempířů, zachovat původní konzoly na dešťové svody. Druhou „neviditelnou“ změnou bylo vyřazení systému jímek připojením budovy na veřejnou kanalizaci v roce 2019.
Jednou z největších investičních akcí posledních let byla rekonstrukce fyzikálního areálu. Realizace probíhala mezi lety 2019–2020. Ve všech rekonstruovaných prostorách byly vyměněny rozvody všech sítí, osvětlení, povrchy podlah a stěn a veškeré vybavení. Původní parkety nahradil nový umělý povrch. Kromě toho došlo k repasi oken, dveří a radiátorů. Při rekonstrukci byl například zazděn původní demonstrační průhled z kabinetu do posluchárny. Pryč musely jít i původní půlkruhové dřevěné lavice z první republiky, jež nahradily nové lavice a stoly s multimediálními panely.
V roce 2021 studenti získali nový opravený prostor pro studovnu, která je kontinuálně dle potřeb studentů doplňována novým zařízením. Vzhledem k chybějící jídelně v areálu školy řada studentů využívá mikrovlnné trouby, ledničky nebo kávovaru. Kvalitně strávený čas lze trávit i na školní zahradě, kde pod vzrostlými stromy přibylo nové posezení vhodné i pro venkovní vyučování. Zahrada byla totiž za pomoci studentů a přátel školy v posledních letech celkově revitalizována: přibyly rozkvetlé záhony, nové stromy a v neposlední řadě hmatový chodníček.
Poslední velkou realizací byla rekonstrukce tělocvičny, která probíhala od ledna do dubna 2023. Po téměř 40 letech byla vyměněna podlaha a obložení, které konečně odpovídá dnešním standardům. Dále přibylo regulovatelné osvětlení a ozvučení celého prostoru tělocvičny a předsálí. Vrcholem realizace je zcela nová boulderingová stěna, otevírající studentům další pohybové možnosti.
© Adam Kadeřávek, 2023